Nejčastější obavy z darování krevní plazmy

Že na dárce přijdou mdloby, je bohužel jednou z těch věcí, které se stát mohou a nelze je úplně předvídat. Pokud máte obavy, nechte se personálem na křesle preventivně položit. Sníženou polohou pomůžeme tělu lépe se vyrovnat s náhlou změnou krevního tlaku a riziko mdlob se sníží na minimum. Pokud během odběru cítíte jakoukoli nepohodu, jako je bolest, motání hlavy či hučení v uších, upozorněte na to sestru ihned.

Samotné omdlení dárce je komplikací velmi vzácnou. Při předodběrové prohlídce se snažíme zjistit zdravotní stav dárce, abychom podobným komplikacím mohli předejít.

Dalším důležitým faktorem, který předchází případným komplikacím, je náš zkušený personál, který se o Vás v případě jakéhokoliv problému okamžitě postará.

Prasklá žíla znamená, že se v žíle udělá trhlinka, kterou vyteče krev do podkoží. Díky krevním destičkám se trhlinka během malé chvilky zatáhne a vše, co zbyde, je modřina, která se časem vstřebá.

K tzv. prasknutí žíly může dojít při návratu krevních buněk do těla dárce či bezprostředně po nápichu žíly. Někteří lidé mají „křehké“ žíly, které nemusí zvýšený tlak zvládnout. Bohužel to nejde předem poznat a nelze to ovlivnit šikovností zdravotní sestry. Pokud žíla v průběhu odběru praskne, odběr se přeruší. Na této ruce už bohužel v odběru pokračovat nelze. Pokud je možnost, dárci se doporučí přepich na druhou ruku, případně se odběr ukončí.

V případě, že se Vám po odběru udělá menší modřina v okolí místa vpichu, neznamená to nutně, že žíla praskla. Malé modřiny většinou vznikají v případě, že po obvázání místa vpichu dojde k úniku krve ze žíly do podkoží. Z tohoto důvodu je důležité dodržovat doporučení sestřiček, místo vpichu si alespoň tři minuty stlačovat a neopírat se o ruku při vstávání z křesla.

Léčba jakékoliv modřiny je pak poměrně snadná. Stačí ruku nenamáhat, chladit a ideálně lehce procvičovat ve vlažné vodě.

Každopádně vždy doporučujeme, aby nám dárce v takovýchto případech zavolal / zastavil se u nás na kontrolu.

Téma „poškození“ imunity v důsledku dárcovství krevní plazmy je asi nejdiskutovanější a nejzkoumanější věcí v našem oboru. Existuje několik skutečně rozsáhlých studií na toto téma publikovaných v recenzovaných časopisech, naposledy třeba německá SIPLA II (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16907878/), které tyto obavy přesvědčivě vyvracejí: žádná z nich spojení mezi dárcovstvím krevní plazmy a „poškozením“ imunity ani nenaznačila.

Při dodržení intervalu 14 dní mezi jednotlivými odběry spolu s dodržováním pravidel zdravé životosprávy Vám žádné zdravotní riziko ve spojitosti s darováním rozhodně nehrozí.

V celém průběhu odběru i při dalším nakládání s plazmou jsou používány jednorázové sterilní sety. Krev i plazma protékají pouze tímto uzavřeným sterilním systémem na jedno použití a nedostanou se do kontaktu s okolím. Není tedy možné přijít do kontaktu s cizí krví či jakýmkoliv jiným biologickým materiálem. Nakažení dárce je tedy zcela vyloučeno.

Je to člověk od člověka. Známe dárce, kteří mají za sebou přes 500 odběrů a při pohledu na jejich ruce/žíly se nic nepozná.

Známe však taky dárce, kteří darovali pětkrát a mají na rukou viditelné zjizvení.

Právě proto je dárcovství dobrovolné a dárci musí být plnoletí a svéprávní.Každý sám musí cítit, zda mu darování dělá dobře, nebo nedělá.